Microsoft Azure Backup Server – část 2.

Jakub Heinz
7 minuty, 47 sekundy
2

Nastaveni protekce – zálohování V rámci management konzole přejděte na záložku „Protection“ a z menu vyberte volbu „New“.

Spustí se průvodce vytvořením tzv.Protection groups. Což je velmi zjednodušeno řečeno skupina serverů, nebo klientských stanic, které jsou zálohovány jako skupina na základě společných parametrů/politik zálohování. Samozřejmě platí, že „Protection group“ může být více. Na první záložce vyberte, zda chcete zálohovat Servery, nebo klientské stanice. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“. Poznámka: Pro každý typ dat, například Microsoft Exchange Server, Microsoft Sharepoint apod., je vhodné vytvořit samostatné Protection Groups.

Při přechodu na další záložku „Select group members“ můžete vybírat ze seznamů serverů, kde byl úspěšně instalován azure backup server agent. Následně „rozkliknutím“ daného serveru, můžete vybrat, co chcete zálohovat. Přičemž v této fázi může nastat několik problému/chyb. První problém zobrazený na obrázku nastane, v případě, že chcete na daném serveru zálohovat systém state, a nemáte nainstalovánu na daném serveru komponentuWindows Server Backup (Feature). Tedy platí, že pro úspěšnou zálohu systém state musí být na daném serveru nainstalovaný Windows Backup (Feature). Poznámka: Windows Server Backup (Feature) musí být instalován pokud možno vždy. Nemusí být instalován jen v případě, pokud provádíte zálohu běžných souborů a adresářů.

V případě, že provedete na zálohovaném serveru instalaci komponenty Windows Backup, můžete případně ještě provést preventivně refresh stavu agenta. A to tak, že přejdete na záložku „Management“, vyberete volba „Agents“ a pravým tlačítkem myši kliknete nad daným agentem a z menu vybere volbu „Refresh“.

Azure Backup Server Agent pak provádí zálohu systém state pomocí Window Backup.

Další problém, který se může objevit je ten, že i když se při procesu instalace nastal „Success“, mohlo se stát, že k instalaci agent nedošlo vůbec, nebo korektně. O čemž vás bude informovat chybové hlášení v případě, že se pokusíte „rozkliknout“ daný server, který chcete zálohovat.

Následně zkontrolujte, zda na serveru, který chcete zálohovat je službaDPMRAinstalována. V opačném případě proveďte ruční instalaci agenta a jeho registraci, tak jak je to uvedeno v tomto článku.

V případě, že vše v pořádku je možné vybrat, jaká data na daném serveru chcete zálohovat na lokální disk Azure Backup Serveru, potažmo do Windows Azure. Zde na příkladu vidíme, že jsem si vybral zálohu databází SQL serveru a zálohu Systém State. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“. Poznámka: služba DPMRA běží standardně pod uživatelem „NT AUTHORITY\SYSTEM“. Pokud tedy chcete úspěšně zálohovat databáze SQL serveru, musíte v rámci SQL Server Management Studia uživateli „NT AUTHORITY\SYSTEM“ dostatečná práva na databáze. Musíte dát tomuto uživateli práva „sysadmin“ v rámci SQL Server Management Studia (ssms.exe). Samozřejmě v této fázi, pokud by byl agent instalován na Microsoft Exchange serveru, měl bych možnost zálohovat databáze Exchange serveru apod.

Další volbou v rámci průvodce je pak možnost pojmenovat Protection Group a dále zvolit zda budou zálohy ukládány nejen na lokální disk Windows Azure Backup serveru, ale zda budou zároveň ukládány do Windows Azure, resp. Backup Vault. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“.

Zde v rámci nastavení lze stanovit v případě „Retention range“ udává, po jakou dobu budou uchovávány zálohy. Přičemž platí, že platný rozsah je 1-448 dní, při maximálním možném počtu 64 recovery pointů.Synronization frequency udává, jak často se budou vytvářet recovery pointy (body obnovení Stínové kopie - Shadow Copies). Přičemž platný rozsah je jednou za 15minut -24 hodin. Krátký interval má význam například u databází, kde potřebujeme zajistit co nejnižší RPO. Pro příklad v případě SQL databáze, kdy je databáze nastavená na revovery model „FULL“, dochází k inkrementálním zálohám. V opačném případě je se jedná vždy o tzv. Full backup. Poslední volba „Express Full Backup“ udává velmi zjednodušeně řečeno, jak často se bude vytvářet Full backup (plná záloha). Přičemž platí, že obnova realizovaná z full backup umožnuje nižší RTO, než v případě nutnosti poskládat velké množství inkrementů k dosažení stejného výsledku. Tedy je na vašem zvážení, jak často bude Express Full Backup realizován. A to i s ohledem na diskové zálohovací kapacity. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“.

Na této záložce je možné nastavit kolik diskového prostoru bude alokováno pro danou Protection Group. Rozhodně doporučuji ponechat zapnutou volbu „Automatically grow the volumes“. Tedy v případě, že pro zálohy máte vyčleněno dostatek diskového prostoru. To umožní Windows Azure Backup Serveru v případě potřeby, v případě nárůstu objemu zálohovaných dat, automaticky pokračovat v zálohování. S touto zapnutou volbou doporučuji průběžné sledovat volné místo na disku určeném pro zálohy. Poznámka: Ve chvíli kdy kliknete na tlačítko „Modify“, máte možnost ovlivnit alokaci diskového prostoru pro danou Protection Group. Z vlastní zkušenosti doporučuji navýšit diskový prostor pro „Revocery Point Volume“ na 1,5 násobek, hodnoty, kterou vypočítá Windows Azure Backup Server. Windows Azure Backup Server se vždy pokusí zvětšit repliku v případě nedostatku místa o 10GB. Pak zkusí backup zvětšit znovu, a pokud stále místo nestačí, pak zálohovací úloha skončí s chybou: „Insuficient disk space on Replica volume“. Volba „Co-locate data in DPM Storage Pool“ velmi zjednodušeně řečeno říká, že je možné na stejném disku alokovat data z různých Protection Group. To je pak především typické pro datové zdroje typu SQL DB, Exchange DB, SHAREPOINT DB apod. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“.

Na další záložce je možné definovat, zda prvotní replika, tedy data, která chcete zálohovat na lokální disk Windows Azure Backup Serveru určeného pro zálohy se budou kopírovat přes síť, a to okamžitě, nebo později ve stanovený čas. Případně, se jedná o takové množství dat, že vaše preferovaná metoda je transfer dat s použitím např. externího disku. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“.

Na této záložce můžete stanovit, zda Windows Azure Backup serveru bude provádět automatickou kontrolu zdrojových dat na serverech, které zálohujete, a to vůči datům/zálohám, které máte již odzálohovány. A tak tedy zajistit, že máte k dispozici zálohu aktuálních dat. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“.

Na této záložce vybíráte, jaká data budou replikována/zálohováno do Windows Azure, resp. Backup Vault. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“.

Zde můžete stanovit, v jakých časech bude prováděna záloha dat do Windows Azure. Přičemž platí, že záloha do Windows Azure je možnámaximálně ve frekvenci 2x za den. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“.

Na této záložce je pak možné stanovit tzv. retenční politiku. Tedy kolik denních, víkendových, měsíčních a ročních záloh budete mít k dispozici. Vše závisí na vašich potřebách a na povaze zálohovaných dat. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“.

Na této záložce je možné stejně jako v případě záloh prvotních dat na disk, stanovit zda data zálohovaná do Windows Azure budou přenesena přes síť, nebo se využije Offline záloha. Offline záloha má význam v případě, že do Windows Azure má být přeneseno velké množství dat/záloh. Pokračujte pomocí tlačítka „Next >“.

Zde je pak možné vidět sumarizaci, tak jak je Protection Group nastavena. Nyní je možné pomocí tlačítka „Create Group“ vytvořit samotnou Protection Group.

Příklad úspěšně vytvořené Protection Group.

Na tomto obrázku je pak vidět úspěšná synchronizace dat a tedy úspěšná záloha dat.

V dalším článku se zaměříme na obnovu dat ze zálohy a obnovu samotného Windows Azure Backup serveru.

Autor: Jakub Heinz

Následující článek Předchozí článek