Storage pro SMB

Ondřej Bačina
9 minuty, 16 sekundy
2

Definice pojmů

Začneme rychlou definicí co chápu pod pojmem SMB. Jedná se o rozdělení trhu horizontálně, tedy podle velikosti zákazníka. SOHO (Small Office Home Office) je obecně vnímáno do 10 - 15 uživatelů. SMB je složeno ze Small Business a Medium Business. Small Business je do 100 uživatelů (v USA do 1000) a Medium Business je kolem 1000 (v USA kolem 10 000 uživatelů). Jak je vidět tak „americké“ SMB je v Čechách vnímáno poměrně níže, je to díky velikosti trhu. Já se budu zaměřovat na to „české“ SMB. Storage neboli diskové úložiště je místem kam se ukládají data všech zaměstnanců a serverů společnosti. Stává se z něj tedy velice kritické místo, které nesmí selhat. Čím více zaměstnanců a dat na něm mám, tím lepší musí být, jak kvůli výkonu, tak kvůli dostupnosti.

PROČ ?

Tento článek vznikl na popud potřeby uvést na pravou míru předsudky, se kterými se setkávám nejen mezi menšími partnery, ale bohužel i v renomovaných časopisech, jako je třeba Reseller magazine, kde jsem se účastnil již několika kulatých stolů na téma SMB storage a seděl jsem tam s výrobci SOHO storage. Ukázka je např. : http://www.reselleronline.cz/svezte-se-na-vlne-cloudu-storage-pro-smb ,kde není zastoupen jediný výrobce SMB Storage. Toto pak vytváří nedůvěřivé zkušenosti u partnerů, kteří bohužel uvěří, že něco, co bylo určeno na ukládání fotek z dovolené, zvládne virtualizaci menší společnosti. Po negativní zkušenosti pak zavrhují storage jako celek.

Produkty určené SOHO nedostačují pro SMB !

Bohužel často se setkávám s předsudkem u menších partnerů a zákazníků : „Co mi stačí domů na filmy, můžu také použít v malé společnosti.“ Je důležité mít na paměti, že produkty určené primárně pro domácí použití do SMB nepatří. Stejně jako profesionální dělník nebude pracovat se ZELENÝMI produkty spol. BOSCH ale s MODRYMI (tedy určenými pro profesionály) stejně tak SOHO storage do větší společnosti nepatří. Pokud by si totiž pořídil ty zelené musel by si na každou stavbu kupovat toto zařízení nové. Jednoduše proto, že každé má svoje použití a cenu. Zelené kutilské produkty jsou určeny na občasnou práci nikoli na 8h „šichtu“. Diskové produkty dle segmentů poznáte dle těchto parametrů :

“Domácí kutil” : Consumer – SOHO

(primární zaměření je pro jednoho člověka max. do 10 uživ.)

  • NAS (storage připojená po počítačové sítí) Omezené možnosti redundance

    • Vytvořeno pro zálohování uživatelských dat v domácnosti
    • Limity těchto řešení se pohybují v jednotkách HDD
    • Benefity : Pořizovací cena
    • Omezení : Dostupnost, rozšiřitelnost, zálohování

    “Profesionál” : Small & Medium Business

    (primární zaměření na společnosti s více zaměstnanci)

  • NAS, iSCSI s plnou redundancí všech komponent

    Obr. 1 – Srovnání prvků úložných systémů “Kutil = SOHO úložiště” a “Profesionál = SMB diskové pole” Podrobněji o roztřídění storage jsem již psal v tomto článku : http://www.optimalizovane-it.cz/storage/storage-jak-se-segmentuje.html 

    Způsoby konektivity

    Konektivita k diskovému poli může být buď provedena napřímo mezi serverem a diskovým polem. Takovéto propojení se označuje DAS (Direct Attached Storage), nebo přes separátní izolovanou (buď fyzicky nebo virtualně) síť tedy SAN (Storage Area Network)

    obr. 2 – Ukázka připojení serverů k diskovému poli s využitím SAN Disková pole se připojují k serverům různými technologiemi. Zde jsem se pokusil udělat přehlednou tabulku jakými technologiemi se můžeme připojovat a jak vypadají konektory a kabely pro propojení :

    obr. 3 – Ukázka způsobů konektivity k diskovým polím vč. konektorů a kabelů

    Důležité parametry diskového pole

    Výkonové parametry

    IOPS

    (vstupně/výstupní operace za sekundu) Pokud to přirovnáme k autu, tak by se dal tento parametr přirovnat k maximální rychlostí vozu jakou jsme schopni s ním dosáhnout. Tato hodnota je ve společnosti většinou statická a v čase neměnná (pouze spuštění nové aplikace atp. Může vyžadovat vyšší IOPS). Tento parametr je velice důležité zjistit před pořízením diskového pole a pak ho v průběhu sledovat, abychom byli schopni včas zareagovat pro případ nutnosti jeho navýšení. Tento parametr se v zásadě zvyšuje počtem disků v systém. Tedy čím vice disků v systém mám tím vice IOPS dosáhnu.

    Latence

    (zpoždění) V autě by to mohlo být rychlost odezvy na řízení. Pokud pojedu po prázdné silnici tak mi moc nebude vadit, že bude chvíli trvat, než zatočím. Pokud bych byl ale v hustém provozu už bych nebyl schopen řídit. Odlehčeně něco podobného je v diskovém poli. Latence je doba za jakou pole zareaguje na daný požadavek. Toto je důležité zejména u databází a projevuje se to pak pomalou funkčností systému. Je to také průvodní jev nedostatku IOPS.

    Cache

    (Mezi paměť pro neuložená data) slouží jako dočasné úložiště schopné pokrýt krátkodobé výkonové špičky. Obecně platí, že čím větší Cache tím by to mělo být lepší, ale zde je to také dost závislé na technologii diskového pole.

    Propustnost a šířka pásma

    V autě by se to dalo přirovnat k tomu jak velké auto mám, tedy jestli mám osobní auto nebo dodávku či TIR. Tedy kolik toho za jednu cestu vezu. Šířka pásma je pak velikost silnice po,které jedu. Zde je jeden z největších omylů, které zažíváme dnes a denně. Na tento parametr se zaměřuje většina společností při nákupu diskového pole a přitom se jedná o nejméně důležitý parametr (speciálně v SMB). Díky tomu, že v menších a středních firmách není velký počet serverů (tedy aut na vozovce) není ani nutné abych používal dálnici. Bohatě mi stačí “okresní silnice” s mrštným a silným vozem. Přeloženo do řeči diskového pole : Nejdůležitější je IOPS s nízkou latencí, šířka pásma většině SMB firem dostačuje kolem 100MB/s tedy síťová konektivita 1Gbit. Jsem-li SMB zákazník je naprosto zbytečné hnát se za FC technologií, když mi bohatě dostačuje iSCSI. Nehledě na to, že 10Gbit iSCSI dokáže dodat větší propustnost než FC8. Problém může být právě ve špatné zkušenosti ze SOHO storage, která sice “hlásí” připojení 1Gbit, ale dostanete z ní horko těžko 10-15MB/s tedy skoro 10x méně než z SMB storage. Stejná situace je s propojovacími přepínači (Switch) pokud použiji na propojení serveru a diskového pole switch určený do SOHO segmentu můžu být rozčarován nad výkonem, který z celého systému dostanu. Přitom pokud bych použil switch určený a certifikovaný pro SAN neměl bych problém.

    Nevýkonový parametr

    Kapacita

    Jediný parametr, který neutišeně roste. Viz obr. 4 Kde vidíme typický 30% meziroční nárůst kapacity, oproti téměř konzistentním IOPS. Kapacita se nejlépe řeší velkými, ale pomalými nlSAS HDD. Jak dosáhnout kombinace IOPS a kapacity s ohledem na to, že kolem 70% z dat, které mám jsou statická a tudíž k nim nepotřebuji pravidelně přistupovat ?

    Obr. 4 – Typický růst storage ve společnosti. IOPS mi narůstají pouze při nárůstu zaměstnanců nebo nové aplikaci. Kapacita oproti tomu roste neustále

    Jeden příklad z praxe

    Problém s ukládáním dat si můžeme představit například takto: Máme několik důležitých virtuálních serverů, které nám na diskovém poli dohromady zabírají cca 2TB a vyžadují 1500 IOPS. Aby servery pracovali svižně, uložíme jejich data na 10ks pevných disků SAS s rychlostí 15.000 otáček (počítejme, že jeden disk má 150 IOPS) a kapacitou cca 600GB na disk. Tuto skupinu disků „naformátujeme“ pomocí RAID10. Tento typ RAID je nejvýkonnější, ale také nejméně efektivní. Jeho efektivita je 50% využijeme tedy jen ½ zakoupeného místa. V našem případě je to tedy 3TB před formátováním. Vznikne nám tedy prostor pro náš původní požadavek 2TB i s prostorem pro určitý růst. Problém nastane ve chvíli, kdy se nám servery začnou rozrůstat, ať už do počtu(IOPS) či objemu(TB). Velmi brzy přesáhneme kapacitu našich 10-ti disků a bude potřeba dokoupit disky další, aby nám nedošlo místo. Brzy však pochopíme, že takové řešení nelze aplikovat do nekonečna, neboť pro uložení 50TB dat nám při této konfiguraci vychází, že musíme zakoupit cca 160ks pevných disků. A to už je docela velké číslo. Toto se dá řešit technologií zvanou Automatický Tiering o kterém jsem již psal v tomto článku : http://www.optimalizovane-it.cz/storage/co-to-je-automaticky-storage-tiering.html

    Jak získat informace jaké pole je pro mne to nejlepší ?

    Obraťte se na odborníky !

    Nemohu hovořit jak to dělají ostatní výrobce, ale my v Dellu spolu s našimi Dell partnery nabízíme našim zákazníkům software ke stažení zdarma zde: (http://content.dell.com/us/en/business/d/sb360/dpack-sc ). DPACK: Dell Performance Analysis Collection Kit. Tento nástroj neinvazivně zjistí potřebné informace pro správný návrh diskového pole. Výsledky shromažďování informací se pak pošlou k nám (jeden nebo více .xml souborů) a my vypracujeme analýzu jak váš systém funguje nyní a co se na něm dá zlepšit a jaké diskové pole bude vyhovovat a proč.

Autor: Ondřej Bačina

Následující článek Předchozí článek