Projekt nasazení Windows 7 díl třetí instalace operačního systému

V předchozím díle seriálu jsme se zaměřili na kompatibilitu aplikací, nyní nám tedy nebrání nic v nasazení vlastního operačního systému. V této, již třetí, části seriálu o nasazení Windows 7 se budeme zabývat různými možnostmi instalace operačních systémů, jejich automatizace, ale také bude zmíněna celá řada nástrojů, pomocí kterých lze instalaci připravit, upravit a automatizovat. Není asi možné jasně říci, která z metod instalace je ta “nejlepší”, každé prostředí, kde se nasazuje operační systém má svá specifika. Mohou to být prostředí malá s několika počítači, až po rozsáhlé síťové prostředí. Každé z těchto prostředí vyžaduje vlastní přístup. V případě, že jste již v minulosti připravovali instalaci nebo instalační image pro Windows XP, prosím, zapomeňte na všechny nástroje a metody, které se běžně využívali u Windows XP. Velice často se setkávám se situací, kdy administrátor má za sebou dlouholeté zkušenosti s přípravou instalací pro Windows XP a starší a stejné nebo podobné způsoby práce chce využít u přípravy instalace Windows Vista / Windows 7. Jelikož tyto operační systémy zásadním způsobem mění pohled na “instalaci” - ano v uvozovkách, poněvadž Windows Vista, Windows 7, Windows Server 2008 již na DVD z výroby jsou image. Kapitola je rozdělena na několik částí: Způsoby instalace
Základní stavební kámen - WIM
Fáze instalace operačního systému
Konfigurační fáze instalace
Příprava referenčního image
Automatizace instalace
Spuštění instalace
Migrace stavu uživatele
Microsoft Deployment Toolkit


### Způsoby instalace Nasazení, resp. instalaci operačního systému lze provést několika možnými způsoby, které lze rozdělit asi na 4 základní. Výběr vhodné metody instalace může záviset na velikosti prostředí, ve kterém bude nasazení probíhat, ale také třeba na požadované úrovni automatizace.

  User State Migration Tool verze 4 přináší několik zajímavých novinek, které podstatně urychlují migraci stavu uživatele:

  Takto jsou připraveny veškeré zdrojové soubory pro instalaci operačního systému. Nyní je na řadě vytvoření sekvence úloh, která bude řídit celý proces instalace. Při vytváření sekvence úloh je nutné vyplnit několik základních informací a zvolit odpovídající operační systém, pro který vytváříme postup instalace. Jedním ze vstupních parametrů je typ sekvence, kterou vytváříme, jak je vidět na obrázku níže:

    * sysprep and capture - po spuštění sekvence na připraveném referenčním počítači je proveden sysprep a sejmutí image, jeho nahrání na server. Takový wim můžeme následně opět využít v MDT. * Standard Client Task Sequence - instalace operačního systému na nový (čistý) počítač, nebude přeneseno uživatelské nastavení. * Standard Client Replace Task Sequence - instalace operačního systému s přenesením stavu uživatele * Custom Task Sequence - vlastní, ručně vytvořená sekvence. * Letetouch OEM Task Sequence - pro výrobce OEM, slouží pro nahrání operačního systému na distribuované počítače. Počítače nejsou doinstalovány, ale připraveny na instalaci. * Standard Server Task Sequence - slouží pro instalaci serverových operačních systémů - umožňuje navíc konfiguraci serverových služeb. * Post OS Installation Task Sequence - pomocí tohoto typu sekvence je možné provádět konfigurační změny na již nainstalovaných počítačích.
![](image_85400d93e582dac015d301b8ddd81c52.png?lightbox)   Po vytvoření sekvence úloh je možné upravovat jak sekvenci vlastní, provádět modifikace disků, instalace aplikací atd, ale stejně tak modifikovat odpovědní soubor, který je automaticky předpřipravený při vytvoření nové sekvence úloh. Pokud budete modifikovat odpovědní soubor, který používá MDT 2010, rozmýšlejte dobře před modifikací hodnot, které jsou již vyplněny. Chybnou modifikací může dojít k chybnému chodu celé instalace. ![](image_ff085b77e31397c27a9ad83c6851226c.png?lightbox) Po ukončení veškerých příprav je zapotřebí provést aktualizaci distribučního sdílení, aby byla vygenerována odpovídající WindowsPE, která jsou následně uložena v \serverdistribucnisdilenioot. Takto vygenerovaná WindowsPE je možné nahrát na CD, USB, přidat do Windows Deployment Services. Po nastartování se celý instalační proces připojí na distribuční sdílení a instalace je řízena pomocí souborů a skriptů na distribučním sdílení. Pro úplnou automatizaci je možné provést modifikaci souborů bootstrap.ini a customsettings.ini v adresáři \serverdistribucnisdilenicontrol . Soubor bootstrap.ini modifikuje chování WindowsPE před jejich připojením na distribuční sdílení a soubor customsettings.ini pak modifikuje chování průvodce ve WindowsPE. ![](image_e5e8290a2d50bcba41273b53e4d7e083.png?lightbox) #### Microsoft Deployment Toolkit 2010 Update 1 Na druhou polovinu tohoto roku Microsoft připravuje aktualizaci pro MDT 2010 pod názvem MDT 2010 Update 1. První beta verze bude na [http://connect.microsoft.com](http://connect.microsoft.com) na konci dubna 2010, uvedení se pak počítá v poslední čtvrtině roku 2010. Aktualizace se budou týkat především oblastí: * Podpora SCCM R3 * Podpora instalace aplikací exitujících na počítači (nyní známé jako Modena) * Nové sekvence úloh * Nástroj pro úpravu obrazovek průvodce instalací * Vylepšená podpora ovladačů v MDT * FIPS compliace - podpora 802.1x ve WindowsPE, šifrování přenosu uživatelských dat * Přenos ovladačů pomocí hardlink při reinstalaci počítače * Další opravy chyb a vylepšení výkonu Je tedy vidět, že v případě MDT se jedná o plnohodnotný nástroj pro právu celého životního cyklu instalace Windows 7. ### Závěr V této kapitole jsem vás seznámil s mnohými způsoby nasazení Windows 7, od ruční přípravy až po kompletně automatizovaný proces instalace. Je zřejmé, že není možné jasně říci “tento způsob instalace je nejlepší”, ale je zcela na vás, jaký způsob instalace zvolíte a jaké nástroje použijete. Rozhodně před nasazením operačního systému doporučuji provést řádné testování jak procesu nasazení, tak i technické testování výsledného operačního systému - jakákoliv chyba se přímo podepíše na koncových uživatelích. V příští části seriálu se zaměříme na správu již připravených instalací v průběhu jejich životního cyklu, nástroje DISM, správu aplikací koncových stanic pomocí AppLocker a GroupPolicy Preferences.

Autor: Ondřej Výšek

Ondřej je Microsoft MVP od roku 2004, v roce 2008 založil komunitní web optimalizovane-it.cz. Za svou IT karieru, jenž započala v roce 1993 prošel celou řadou pozic, od konzultanta, přes architekt, až po vytváření vizí a strategií zákazníků. V prostředích, ve kterých pomáhal byly desítky, ale i stovky tisíc uživatelů a systémů. V posledních letech se zabývá především cloudovými technologiemi Microsoft 365 a Azure ve společnosti KPCS CZ.

Next Post Previous Post