Optimalizované IT - portál pro IT pro komunitu

Postřehy z praxe – DHCP Failover – Hot Standby Mode

Vytisknout E-mail

Jakub Heinz Datum zveřejnění: 10. 10. 2015 8:52 Zobrazeno: 3023
Postřehy z praxe – DHCP Failover – Hot Standby Mode - 2.0 out of 5 based on 3 votes
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 2.00 (3 Votes)

DHCP Failover je poměrně nová technologie, která se poprvé objevila v rámci operačního systému Windows Server 2012. Tato technologie jak její název napovídá, řeší vysokou dostupnost tak kritické služby jakou je služba DHCP. Před příchodem Windows Server 2012, bylo možné řešit vysokou dostupnost pouze pomocí Failover Clusteru. Nicméně s tímto řešením byly vždy spjaté vyšší náklady, protože podmínkou je sdílený diskový prostor, kde je umístěna databáze DHCP serveru. Ovšem navíc v tom případě také platí, že aktivní je vždy pouze jedna role DHCP serveru. Druhá role se použije jen v případě, že první role je nedostupná.

Tyto nedostatky vyřešil právě DHCP Failover. DHCP Failove je pak schopen fungovat ve dvou „režimech“. A to DHCP Failover – „Load sharing mode“ a DHCP Failover – „Hot Standby mode

V tomto článku probereme fungování v praxi DHCP Failover a to v režimu „Hot Standby mode

V tomto režimu pracuje DHCP Failover tak, že jeden DHCP server funguje v roli „Active“ a druhý v roli „Standby“. DHCP server v roli „Active“ pak přiděluje IP adresy DHCP klientům a vykonává i jiné funkce, jako je např. potvrzování stávajících zápůjček IP adres (Ack), nebo např. odmítnutí zápůjček IP adres (Nack) apod. Přičemž platí, že pouze role „Active“, může DHCP klientům přidělovat IP adresy z rozsahu volných IP adres. DHCP role „Standby“ může přidělovat IP adresy pouze ze své procentuální rezervy (Addresses reserved for standby server - obvykle 5%) a to jen v případě, pokud ztratí kontakt se svým DHCP partnerem (Active role). Pak zápůjčky, resp. délka zápůjček odpovídá hodnotě definované v parametru Maximum Client Lead Time. To platí do doby, než uběhne interval definovaný v parametru State Switchover Interval. Tento mechanismus je pak popsán dále v textu.

V případě normálního stavu, kdy oba DHCP servery fungují, pak také platí, že DHCP server v roli „Standby“ může provádět pro stávající IP adresy např. potvrzování zápůjček IP adres (Ack), nebo např. odmítnutí zápůjčky IP adresy (Nack) apod. Je to možné proto, že údaje o zápůjčkách (dynamic leases) jsou replikovány mezi oběma DHCP servery. Proto každý DHCP server má přehled o již zapůjčených IP adresách a o volných IP adresách, které je možné zapůjčit. Což je logicky podmínkou pro úspěšně fungování DHCP Failoveru. A to aniž by docházelo k přidělování duplicitních IP adres a tím pádem ke konfliktu IP adres.

POZOR! Informace o vytvořených rezervacích nejsou automaticky replikovány a je nutné po vytvoření rezervací replikaci vynutit přes správcovskou konzoli DHCP serveru, nebo v případě Windows Server 2012 R2, lze replikaci vynutit pomocí PowerShellu. Tyto replikace jsou pak jednostranné a provedou přemazání konfigurace na druhém DHCP serveru. Tedy praxe je pak taková, že změny konfigurace a vytváření rezervací provádějte pouze na jednom DHCP serveru (nejlépe Active roli) a tyto změny pak replikujte na druhý DHCP server.

clip_image002

Scénář selhání DHCP serveru v roli Active

Pokud nedojde během určité doby (State Switchover Interval – obvykle 60 minut) k obnovení komunikace mezi oběma DHCP servery, převezeme DHCP server v roli „Standby“ - “vládu” nad všemi DHCP rozsahy (scopes) a rovněž na sebe „převezme“ roli „Active“. Tedy pak přiděluje IP adresy DHCP klientům (tedy ne jen z 5% rezervy) a vykonává i jiné funkce, jako je např. potvrzování stávajících zápůjček IP adres (Ack), nebo např. odmítnutí zápůjček IP adres (Nack) apod. Podmínkou samozřejmě je, aby tato volba byla povolena.

Tak jak je vidět na obrázku, v případě, že došlo k selhání komunikace mezi oběma DHCP servery, např. z toho důvodu, že DHCP server v roli „Active“ přestal fungovat, je možné ručně vynutit „přepnutí Active role“ na stále fungující DHCP server s rolí „Standby“. A to pomocí tlačítka „Change to partner down“. Tato volba je užitečná v případě, že jste si jisti, že původní DHCP server s rolí „Active“ nemůže být v dohledné době zprovozněn, anebo v případě, že nechcete čekat, než k tomu dojde automaticky po uběhnutí času definovaného v rámci volby „State Switchover Interval“ (jen pokud je nastaveno!). Na doplnění, volba „Enable Message Authentication“, plus nastavení určitého hesla způsobí, že informace replikované mezi oběma DHCP partnery budou zabezpečený pomocí Secure Hash Algorithm 2 (SHA-2).

Chování DHCP klientů za normálních podmínek

Chování DHCP klientů se může zdát po nasazení DHCP Failover poněkud podivné. Především pak co se délky zápůjčky týká. V případě, že poprvé získá DHCP klient IP adresu od DHCP serveru v roli „Active“, je to pouze na dobu definovanou v parametru Maximum Client Lead Time (dále jen MCLT), což je obvykle 1 hodina. Pokud klient posléze požádá o obnovení IP adresy (v polovině doby pronájmu – tedy MCLT/2 – obvykle 30 minut), pak teprve poté mu DHCP server přidělí IP adresu s dobou pronájmu definovanou v rámci nastavení rozsahu (scope). Tedy například, pokud máte na DHCP rozsahu nastaveno, že klienti dostanou IP adresu zapůjčenu na dobu 8 dní, pak v první fází dojde k zapůjčení IP adresy na dobu maximálně 1 hodiny a obvykle po 30 minutách, kdy si klient požádá o prodloužení doby pronájmu IP adresy, je mu IP adresa přidělena na dobu maximálně 8 dnů. Resp. klient opět požádá o prodloužení doby pronájmu po 4 dnech. Tak jak je to definováno dle standardů obsažených v RFC. Toto chování si lze prakticky vyzkoušet. Pokud na DHCP klientovy v příkazové řádce provedete příkaz ipconfig /release a následně ipconfig /renew, dostanete přidělenu IP adresu pouze na dobu odpovídající MCLT. Jakmile znovu provedete příkaz ipconfig /renew, tak podruhé dostanete přidělenu IP adresu na dobu definovanou v rámci nastavení DHCP rozsahu.

Proč se tak děje?

Protože DHCP servery potřebují čas na to, aby mezi sebou úspěšně provedly replikaci informací o zápůjčkách IP adres. Pro fungování DHCP Failover je kritické, aby oba DHCP servery měly přehled o všech zápůjčkách IP adres.

  • RFC 2131, Dynamic Host Configuration Protocol
  • RFC 2132, DHCP Options and BOOTP Vendor Extensions
  • RFC 3046, DHCP Relay Agent Information Option
  • RFC 3942, Reclassifying Dynamic Host Configuration Protocol Version Four (DHCPv4) Options
  • RFC 4242, Information Refresh Time Option for Dynamic Host Configuration Protocol for IPv6
  • RFC 4361, Node-specific Client Identifiers for Dynamic Host Configuration Protocol Version Four (DHCPv4)
  • RFC 4436, Detecting Network Attachment in IPv4 (DNAv4)

S pozdravem

Jakub Heinz | Senior IT Consultant

KPCS CZ, s.r.o. | http://www.kpcs.cz | http://www.exchange4u.cz

clip_image004

Best Practice Analyzer a PowerShell

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 29. 11. 2013 7:03 Zobrazeno: 3775
Best Practice Analyzer a PowerShell - 5.0 out of 5 based on 1 vote
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (1 Vote)

imageWindows Server 2012 (R2) je již několikátou generací operačních systémů, které obsahují “Best Practice Analyzer”, tedy analýza OS, služby proti doporučeným nastavením, provozním parametrům doporučovaných společností Microsoft. Pro automatizaci je možné použít např. PowerShell.

Seznam dostupných cmdletů pro BPA je možné získat pomocí příkazu:

   1: Get-Command -Module BestPractices
image

Následně je možné použít cmdlet pro zobrazení dostupných skenů systému/služeb a čas posledního skenu:

   1: Get-BpaModel |ft id,name,lastscantime -AutoSize

image

zde je ukázka ze serveru s operačních systémem Windows Server 2012, instalovanou AD, DHCP, DNS, IIS, souborové služby, je zde tedy vidět, že jsou dostupné následující analýzy:

Microsoft/Windows/ADRMS
Microsoft/Windows/CertificateServices
Microsoft/Windows/DHCPServer
Microsoft/Windows/DirectoryServices
Microsoft/Windows/DNSServer
Microsoft/Windows/FileServices
Microsoft/Windows/Hyper-V
Microsoft/Windows/LightweightDirectoryServices
Microsoft/Windows/NPAS
Microsoft/Windows/RemoteAccessServer
Microsoft/Windows/TerminalServices
Microsoft/Windows/UpdateServices
Microsoft/Windows/VolumeActivation
Microsoft/Windows/WebServer

RightsManagementServices
CertificateServices
Microsoft DHCP Server Configuration Analysis Model
DirectoryServices
Microsoft DNS Server Configuration Analysis Model
File Services
Hyper-V
LightweightDirectoryServices
Network Policy and Access Services (NPAS)
Microsoft Remote Access Server Configuration Analysis Model
TerminalServices
Windows Server Update Services
Microsoft Volume Activation Configuration Analysis Model
WebServer

Spuštění analýzy je možné pomocí následujícího cmdletu:

   1: Invoke-BpaModel -Id Microsoft/Windows/DNSServer

Po dokončení příkazu je možné získat výstup analýzy příkazem:

   1: Get-BpaResult -Id Microsoft/Windows/DNSServer

což vypíše detailní report z BPA, pokud bychom výstup chtěli uložit do souboru, stačí použít Out-File:

   1: Get-BpaResult -Id Microsoft/Windows/DNSServer | Out-File c:\bpa.txt

Skvělé, máme textový soubor, který obsahuje více jak 900 řádků, co s tím. Pravděpodobně nás nebudou zajímat informační zprávy, tedy příkaz:

   1: Get-BpaResult -Id Microsoft/Windows/DNSServer | Where-Object Severity -ne Information | Out-Filec:\bpa.txt
   2: Get-BpaResult -Id Microsoft/Windows/DNSServer | Where-Object Severity -ne Information  (pro výstup na obrazovku)

OK, již máme pouze několik hlášení, ještě upravíme množství informací:

   1: Get-BpaResult -Id Microsoft/Windows/DNSServer | Where-Object Severity -ne Information | fl Severity,Category,Title,Problem,Impact,Help | Out-File c:\bpa.txt
   2: Get-BpaResult -Id Microsoft/Windows/DNSServer | Where-Object Severity -ne Information | fl Severity,Category,Title,Problem,Impact,Help  (pro výstup na obrazovku)

V tuto chvíli máme k dispozici použitelný výstup, se kterým mohu napravit zjištěné problémy

image

Porovnání první a druhé generace virtuálních strojů v Hyper-V 2012R2

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 27. 11. 2013 17:56 Zobrazeno: 3923
Porovnání první a druhé generace virtuálních strojů v Hyper-V 2012R2 - 4.0 out of 5 based on 5 votes
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 4.10 (5 Votes)

Windows Server 2012 R2 přináší nové možnosti pro virtuální stroje - druhou generaci virtuálních strojů. Virtuální stroje druhé generace jsou prezentovány hypervizorem jako jednodušší hardware a využívají UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) firmware namísto BIOS. Mnoho emulovaných zařízení je kompletně odebráno z této druhé generace VM - využívá se VMBUS již od boot. První generace virtuálních strojů je naprosto identická, tak jak tomu bylo od prvního vydání Hyper-V pro Windows Server 2008. Druhá generace přináší následující:

  • Možnost Secure Boot (povoleno ve výchozím nastavení)
  • Boot z SCSI VHD/VHDX - možnost trim, unmap a hot resizing (až 2,2TB MBR)
  • Boot z SCSI DVD
  • Podpora PXE boot pro standardní síťový adaptér (včetně IPv6)
  • Podpora UEFI firmware
  • Odebraná podpora IDE, lagacy network adaptéru, řadič disketové mechaniky a COM port (COM se víceméně používal pouze pro debugging).
  • Rychlejší boot virtuálního stroje o cca 20%

Porovnání struktury 1 a 2 generace virtuálních strojů:

imageimage

Onoho odebírání bylo povícero, pouze ve zkratce: legacy řadič klávesnice i8042, PS/2 myš, S3 video, PCI sběrnice, revidované ACPI. Díky odebrané emulaci klávesnice je nutné modifikovat WindowsPE používané pro nasazování OS - nutné přidat balíček Windows6.2-HyperVIntegrationServices-x64.cab (o tom v samostatném článku). Díky odebrané PCI sběrnici není přítomné RemoteFX - připravuje se “náhradní řešení”.

Pro využití VM gen 2. je nutné v rámci virtuálního stroje provozovat tyto operační systémy (starší nejsou podporovány):

  • Windows Server 2012
  • Windows Server 2012 R2
  • Windows 8
  • Windows 8.1

POZOR: jsou podporovány pouze x64 bitové verze operačních systémů (v UEFI není implementován “Compatibility Support Module” - jedná se o UEFI Class 3). Přímá konverze mezi gen 1 a gen 2 není možná, nicméně je k dispozici PowerShell skript, který provede sejmutí obsahu původního disku, založí nový G2 virtuální stroj a obsah původního disku aplikuje. Skript je k dispozici zde: http://code.msdn.microsoft.com/ConvertVMGeneration, manuální migrace VM je možná, nicméně velmi pracná (obnáší DISM, sejmutí image, vytvoření odpovídajících diskových oddílů, aplikace na nový disk, modifikace boot, vytvoření nové VM,…)

Co jednotlivé nové vlastnosti znamenají z pohledu provozu:

Boot z SCSI disku

V předchozích verzích Hyper-V nebylo možné startovat VM z SCSI disku, bylo nutné použít IDE. Možnost boot z SCSI disku není díky věcí SCSI řadiče, ale UEFI firmware. Náhradou za SCSI disk získáte rychlejší nasazení a start VM, možnost využití trim, unmap, hot/online resize, hot add/remove disků, větší boot partition (až 2,2TB), nižší overhead.

PXE boot pomocí nativního adaptéru

Předchozí verze Hyper-V vyžadovaly pro PXE boot emulovaný síťový adaptér. Gen 2 podporuje PXE boot u natovního adaptéru, není tedy nutné po instalaci měnit adaptér, aby bylo dosaženo větší propustnosti. Také je možné využít IPv6 pro PXE boot.

Secure Boot

Secure boot - technologie zavede ve Windows 8 zajišťuje konzistentní start OS, kde je prováděna kontrola zavaděče, resp. jeho podpisu v návaznosti na UEFI firmware. Secure Boot je ve výchozím nastavení po vytvoření gen 2 VM zapnutý. Pro chod UEFI je nutné odlišené vytvoření diskových oddílů (popis zde: http://technet.microsoft.com/en-us/library/hh824839.aspx).

Nativní VMBUS již od startu VM

Díky přítomnosti VMBUS již od startu VM je možné defakto dosáhnout výše uvedených možností, jako je SCISI boot, optimalizovaný přístup k HW zdrojům a menší závislost na  parent partition

 

Závěrem, samozřejmostí je možnost provozovat gen 1 a gen 2 VM na jednom Hyper-V stroji, není problém. Naprosoto identicky, jako jsou spravovány gen 1 VM pomoví PowerShell, je možné spravovat i gen 2 VM. Zde je několik málo příkladů:

Získání informace o generaci VM:

   1: Get-VM | ft Name,Generation

image

Vytvoření gen 2 VM:

   1: New-VM -VMName Gen2 -Generation 2

image

image

Informace o boot order, nastavení boot order (první DVD):

   1: $vm = Get-VM -Name Gen2
   2: Get-VMFirmware $vm
   3: $dvd = Get-VMDvdDrive $vm
   4: Set-VMFirmware $vm -FirstBootDevice $dvd

Před změnou:

image

Po změně:

image

Vytvoření nového VHDX souboru a přidání do VM, nastavení jako primární boot:

   1: New-VHD -Path "d:\Hyper-V\Gen2.vhdx" -Dynamic -SizeBytes 90GB
   2: Add-VMHardDiskDrive -VMName "Gen2" -Path "d:\Hyper-V\Gen2.vhdx"
   3: $vm = Get-VM -Name Gen2
   4: $vhdx = Get-VMHardDiskDrive $vm
   5: Set-VMFirmware $vm -FirstBootDevice $vhdx

image

Nested Hyper-V aneb Hyper-V v Hyper-V

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 21. 11. 2013 18:32 Zobrazeno: 2801
Nested Hyper-V aneb Hyper-V v Hyper-V - 4.7 out of 5 based on 3 votes
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 4.83 (3 Votes)

imagePodělím se o jednu drobnou zkušenost, kterou Microsoft oficiálně nepodporuje. Připravuji pro vás, návštěvníky optimalizovane-it.cz drobné překvápko před koncem roku, potřeboval jsem otestovat automatizaci v Hyper-V clusteru, k dispozici mám jediný počítač. Přišlo tedy na přetřes provozovat Hyper-V ve virtualizaci. VMware nepřicházel v úvahu - nemám licenci a ve fyzicky instalovaném OS již běží Hyper-V, nebylo nutné, aby virtuální počítače ve virtuálním Hyper-V byly spuštěny.

Tedy jak přišla na řadu chvilka zkoumání - heureka - je to možné.

Možnost 1 - povolení Hyper-V po instalaci operačního systému:

  1. Vypnout virtuální stroj
  2. Ve fyzickém operačním systému v disk manageru připojit VHD/VHDX - řekněme, že je připojeno pod písmenem G:
  3. Použít DISM pro povolení Hyper-V
       1: dism /image:g: /enable-feature:microsoft-hyper-v /all
  4. V disk manageru odpojit VHD/VHDX a spustit virtuální stroj

Pomocí toho příkazu dojde k instalaci vlastnosti Hyper-V, které se grafický průvodce brání. Po prvním spuštění VM s povoleným Hyper-V pak dojde k jednomu automatickému restartu - následně je Hyper-V ve VM dostupné.

Možnost 2 - povolení Hyper-V před instalací operačního systému:

tato možnost vyžaduje úpravu instalačního WIM souboru. Je nutné zkopírovat install.wim z instalačního média, někam, kde nebude read only.

  1. Zjistit odpovídající INDEX number námi požadovaného image:
       1: dism /get-ImageInfo /ImageFile:C:\install.wim
  2. Připojit instalační WIM soubor
       1: dism /Mount-Image /ImageFile:C:\install.wim /Index:4 /MountDir:C:\mount
  3. Povolit Hyper-V
       1: dism /Image:C:\mount /Enable-Feature:Microsoft-Hyper-V /all
  4. Odpojit instalační wim soubor s uložením provedených změn
       1: dism unmount-image /mountdir:C:\mount /commit

 

Tím je připravený aktualizovaný instalační wim - upravoval se image číslo 4 ve wim. Pokud chcete provést pro ostatní image obsažené ve wim, postupujte obdobně s jinými index number. Po úpravě wim souboru stačí zkopírovat nazpět na instalační USB, WDS či znovu vytvořit instalační DVD.

Nejenom server a cluster

tento postup je možné použít i pro Windows 8 a 8.1 pro základní testování Hyper-V ve virtuálním prostředí. Vše funguje jak má, nicméně jak jsem uvedl, virtuální stroje není možné spustit. Takovouto testovací konfiguraci lze využít např. pro ladění skriptů, nebo detailní testovací konfigurace Hyper-V včetně síťování, trénování migrace clusteru na nečisto a další.

imagePokud máte tedy Hyper-V ve virtuálním stroji, rozchození clusteru je již vcelku snadné. Pro testování je pak možné využít iSCSI target - pro serverový OS Windows Server 2008R2 ke stažení, Windows Server 2012 a 2012R2 již obsahuje - nutné instalovat jako vlastnost. následná konfigurace (vcelku snadná) pomocí server manageru v části “File and Storage Services>iSCSI”. Následně stačí v rámci clusteru připojit jako iSCSI disk, využít pro Quorum, případně i pro VM jako CSV nebo VM uložit na SMB sdílení.

Na závěr 2 DISM příkazy “k dobru” - jak zobrazit role a vlastnosti, které jsou nainstalované nebo získat jejich názvy pro následnou instalaci pomocí DISM:

Pro běžící - online - systém:

   1: dism /Online /Get-features /Format:List

Pro offline - wim image nebo připojený VHD/VHDX disk:

   1: dism /Image:C:\mount /Get-features /Format:List (pro připojený wim)
   2: dism /Image:G: /Get-features /Format:List (pro připojený VHD(X))

Hyper-V 2012 R2 Copy-VMFile - jak dostat soubor z hostitele do virtuálního stroje jednoduše?

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 20. 11. 2013 7:55 Zobrazeno: 2830
Hyper-V 2012 R2 Copy-VMFile - jak dostat soubor z hostitele do virtuálního stroje jednoduše? - 4.0 out of 5 based on 3 votes
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 4.00 (3 Votes)

imageWindows Server 2012 R2 Hyper-V přináší novou možnost přenosu souborů mezi hostitelem (fyzickým strojem) a virtuálním strojem. Pro tento přenos se využívá integračních komponent - resp. jedné části, která se skrývá pod názvem “Guest Services”. Tato možnost při vytvoření nového virtuálního stroje není povolena, je tedy nutné zapnout v konfiguraci VM v části integračních služeb. Kopírování souborů je možné z Windows 8.1, Windows Server 2012R2 a Hyper-V server 2012 R2, kopírovat je možné i do starších operačních systémů za splnění 2 předpokladů:

  1. Nainstalované integrační komponenty odpovídající podkladovému hypervizoru (Windows 8.1 nebo server 2012R2)
  2. povolené “Guest services” v konfiguraci integračních komponent

Jak zjistit verzi integračních komponent pomocí PowerShell:

   1: Get-VM | ft Name,IntegrationServicesVersion, IntegrationServicesState

Výstup může vypadat takto:

image

Výpis virtuálních strojů s povolenými Guest Services je možné např. pomocí PowerShell:

   1: Get-VM | Get-VMIntegrationService -name "Guest Service Interface"

Výstup může vypadat takto (Guest Services jsou povoleny pro DEMO-DC a DEMO-WXP):

image

Pokud bychom pomocí PowerShell chtěli vypsat pouze ty virtuální stroje, jenž nemají povoleny Guest services, pak je možné použít:

   1: Get-VM | Get-VMIntegrationService -name "Guest Service Interface" | where Enabled -eq $false

Výstup může vypadat takto:

image

Na závěr, nezbývá nežli povolit Guest Services u virtuálních strojů, které nemají povoleno pomocí PowerShell takto:

   1: Get-VM | Get-VMIntegrationService -name "Guest Service Interface" | where Enabled -eq $false | Enable-VMIntegrationService
Pokud následně vypíšeme seznam strojů s povolenými Guest Services:

image

Nutno podotknout, že je nutný restart virtuálního stroje, tedy stroje, jenž jsou uloženy nebo běží musí být restartovány.

Kopírování souborů do virtuálního stroje

Pro tuto operaci není dostupné grafické rozhraní, je tedy nutné použít PowerShell:

   1: Copy-VMFile -VMName demo-wxp -FileSource host -SourcePath .\WS2012_processors.mp4 -DestinationPath c:\demo.mp4

Proces pak bude vypadat následovně:

image

A výstup ve virtuálním stroji:

image

Jenom drobný příklad automatizace pomocí PowerShell:

   1: Copy-VMFile -VMName demo-wxp,demodc -FileSource host -SourcePath .\WS2012_processors.mp4 -DestinationPath c:\demo.mp4
   2: Get-VM | where State -eq "Running" | Copy-VMFile -FileSource host -SourcePath .\WS2012_processors.mp4 -DestinationPath c:\demo.mp4

Kde první příklad: proveď Copy-VMFile na virtuální stroje demo-wxp a demodc.

Druhý příklad: proveď Copy-VMFile na všechny virtuální stroje, které jsou spuštěny (pokud se pokusíte kopírovat na VM, který není spuštěný, vcelku logicky je zobrazena chyba).

Je samozřejmě možné spouštět Copy-VMFile i na vzdáleném serveru zadáním parametru -ComputerName, či spustit jako úlohu na pozadí pomocí parametru -AsJob. Kompletní seznam parametrů je k dispozici na Microsoft TechNet

Windows Server 2012 R2 na maximální výkon - Performance Tuning Guidelines

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 13. 11. 2013 23:00 Zobrazeno: 2682
Windows Server 2012 R2 na maximální výkon - Performance Tuning Guidelines - 5.0 out of 5 based on 1 vote
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (1 Vote)

imagePřed několika dny byly zveřejněny postupy, které mají napomoci vyladění Windows Server 2012 R2 “na maximum” - Performance Tuning Guidelines for Windows Server 2012 R2. Tyto postupy se týkají ladění optimálního výkonu hardware, jednotlivých podsystémů, provozovaných služeb a zátěží v rámci Windows Server 2012 R2.

část první - hardware

První z oblastí se zaměřuje na hardware, resp. na správný výběr hardware pro provoz serverů z pohledu výkonu vs. spotřeba, která je častěji skloňovaná a málokdy se s touto ne malou položkou při provozu datových center počítá. V této části se seznámíte s jednotlivými komponentami, které mají zásadní vliv na výkon serveru, s jednotlivými podsystémy, které musí být v ideálním případě sladěné. Již Windows Server 2008 R2 přinesl technologii Core Parking, Windows Server 2012, resp. 2012 R2 posouvá tuto technologii o kousek dále. Všechny tyto aspekty jsou popisovány v Performance Tuning for Server Hardware.

část druhá - podsystémy

druhá část se zabývá třemi podsystémy - Networking, Storage a Cache / Memory. Všechny tyto tři podsystémy jsou klíčové pro správný a rychlý provoz serveru. Síťový podsystém popisuje možnosti NIC Teaming, algoritmy rozkládání zátěže, správný výběr síťového adaptéru, včetně rozličných možností offload (přesunutí funkce z procesoru / operačního systému přímo na síťový adaptér). Mezi aktuální offload v dnešní době patří např. IPSec, LSO (segmentace), RSC, RSS či SR-IOV. Ne všechny typy offlodu jsou vhodné pro všechny funkce, či role Windows Serveru (zvláště pak Hyper-V). Doporučení vlastností síťových adaptérů s ohledem na serverovou roli:

Role Checksum Offload Large Send Offload (LSO) Receive-side Scaling (RSS) Receive Segment Coalescing (RSC)
File Server ANO ANO ANO ANO
Web Server ANO ANO ANO  
Mail Server (připojení s krátkou životností) ANO   ANO  
DB Server ANO ANO ANO  
FTP Server ANO ANO   ANO
Media Server ANO   ANO ANO

Dále jsou popisovány registry, které napomáhají optimální funkci a také čítače, které je vhodné sledovat při optimalizaci / monitoringu serveru.

Storage subsystém se zaměřuje na správnou volbu diskového subsystému pro jednotlivé typy souborů - operační systém, Page File, Memory Dump, Aplikace, Log soubory, Datové soubory, Shadow copies s ohledem na dostupné storage technologie (JBOD, RAID0,1,0+1,5,6), stejně tak na možnosti dostupnosti jednotlivých storage technologií. Stejně tak jsou probírány nové možnosti, které přináší např. StorageSpaces či deduplikace. Opět jsou zmíněny různé parametry operačního systému vztažené např. k zarovnání bloků u SSD disků, využití 4K bloků, optimalizace pomocí registry.

Poslední částí je pak podsystém Cache / Memory, který popisuje jakým způsobem operační systém využívá kešování, popisuje kritické měřiče výkonu, které je nutné sledovat pro optimalizaci aplikace / operačního systému.

část třetí - role operačního systému

pravděpodobně nejrozsáhlejší část popisuje klíčové role operačního systému - Web server, File Server, Active Directory, RDS Virtualization host, RDS Session Host a Hyper-V. Je nutné podotknout, že tato část sama o sobě je velmi podstatná, nicméně bez znalosti / seznámení se s ostatními částmi (hardware, podsystémy) není možné dosáhnout takového výsledku.

Web server se zaměřuje na IIS 8.5, primárně na optimalizaci http.sys, worker procesy a další výkonnostní ladění, které se liší dle provozované zátěže. Je popisována celá řada zápisů v registry, které ovlivňují chování služby IIS, způsoby kešování, kešování v user-mode, komprese a mnohé další.

Souborová role se zabývá využitím SMB 3.0, která byla uvedena ve Windows Server 2012 a využívá např. RDMA. Představeny jsou nejdůležitější čítače výkonu, které detailně popisují chování souborového systému, ale také zápisy v registry, které mohou ovlivnit výkon souborového podsystému. Nedílnou součástí je také část NFS, kde jsou opět uvedeny parametry, jenž ovlivňují souborový systém. Podstatný díl na správný chod souborové systému je také klient, kde dokument popisuje jakým způsobem je možné modifikovat chování operačního systému (Windows 8, 8.1, Server 2012, 2012 R2) jako klienta pro souborový subsystém).

Active Directory je s námi již od Windows 2000, za tuto dobu se AD posunula značně kupředu. Dokument zmiňuje opět podstatné výkonnostní čítače nutné pro chod (rychlý) Active Directory, stejně tak nastavení velikosti LDAP stránek, optimalizace indexování AD a další.

RDS Session Host a Virtualization Host zmiňují dopady těchto rolí na HW. Diskutovány jsou také způsoby ladění operačního systému / aplikací pro optimální provoz. RDS Virtualization host pak navíc zmiňuje jak optimalizovat jednotlivé virtuální stroje např. pomocí deduplikace, optimalizace využití paměti, virtuálních GPU a mnohé další. Na závěr jsou opět zmíněny možnosti optimalizace ať na úrovni HW, tak i operačního systému a možnosti monitorování jednotlivých komponent.

Hyper-V, virtualizace, více jak 30 stran textu se zabývá architekturou Hyper-V, závislosti na provozovaném HW, vNUMA a mnohé další. Zvláštní kapitoly jsou pak věnované jednotlivým subsystémům ve vztahu k Hyper-V (paměť, storage, virtuální disky, dopad velikosti sektorů, pass-through disky, síťování, výše zmiňované offload technologie, a další). Další část je pak věnována způsobu identifikace úzkých / pomalých míst (bottlenecks), opět vztaženo k jednotlivým podsystémům.

část čtvrtá - workloads a další zdroje

poslední část popisuje optimalizaci na jednotlivé workloads - optimalizace na specifické testy zátěže. Mezi popisované testy patří např. NTttcp, File Server Capacity Tool (FSCT), SPECsfs2008, SAP sales, OLTP. Na závěr jsou pak součástí odkazy na užitečné zdroje, které rozebírají jednotlivé problematiky do větších detailů (jako je např. monitoring), ale stejně také tipy pro vývojáře, např. webových aplikací, jak optimálně využívat zdrojů Windows Server 2012 R2.

Na závěr

Kdo to myslí s provozem Windows Server 2012 (R2) opravdu vážně, měl by si při nejmenším tyto postupy projít, dle mého názoru se jedná o zásadní informace (k dispozici již od NT4), které mnohdy mohou změnit chování operačního systémů / provozované aplikace “k nepoznání” (to jak v dobrém, tak i špatném slova smyslu - měňte parametry s rozmyslem).

A kde se k tomuto průvodci dostat? Následující odkazy vám pomohou:

Kompletní Performance Tuning Guidelines for Windows Server 2012 R2

Začínáme s Windows Server 2012R2 - eBook zdarma

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 12. 11. 2013 20:09 Zobrazeno: 5056
Začínáme s Windows Server 2012R2 - eBook zdarma - 3.0 out of 5 based on 2 votes
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.00 (2 Votes)

imageZ dílny MS Press vyšla kniha Introducing Windows Server 2012 R2, kde autorem je Mitch Tulloch, 11 kapitol, na více jak 200 stranách popisuje technické informace týkající se poslední verze serverového operačního systému Windows, resp. novinky ve verzi R2. Jednotlivé kapitoly pak jsou:

  1. Cloud OS
  2. Hyper-V
  3. Storage
  4. Failover Clustering
  5. Networking
  6. Active Directory
  7. Group Policy
  8. IIS
  9. Remote Desktop Services
  10. Windows PowerShell
  11. Windows Server Essentials

Knihu je možné stáhnout zdarma v různých formátech (PDF, ePub, mobi), případně zakoupit papírovou verzi zde.

Hyper-V Replica a Domain Controller - je to možné

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 11. 11. 2013 8:00 Zobrazeno: 2016
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 0.00 (0 Votes)

imageWindows Server 2012 přinesl novou možnost řešení vysoké dostupnosti nazvanou Hyper-V replica, kde jsou virtuální disky po síti replikovány na jiný Hyper-v server. V případě výpadku první instance je možné repliku nastartovat a pokračovat v chodu. Pomocí této technologie je možné také replikovat i řadiče domény (Domain Controller - DC), nicméně je nutné mít na paměti:

1. Kombinace technologie Hyper-V replica ve spojení s doménovým řadičem vyžaduje, aby doménový řadič byl nejméně Windows Server 2012

2. Pokud byste použili starší OS pro doménový řadič, replica bude samozřejmě fungovat, ale AD se po obnovení z repliky nemusí chovat správně, resp. může dojít ke změně databáze AD.

Za vším hledej USN Rollback resp. atribut VMGenID - což je opět nová technologie obsažena ve Windows Server 2012, mj. se používá při použití snapshotů doménových řadičů. USN Rollback zajišťuje konzistenci databáze AD, pokud by došlo k modifikaci AD v replice / snapshotu, jsou informace do a z této databáze korektně replikovány s ostatními doménovými řadiči.

Schéma USN Rollback je uvedeno na následujícím obrázku:

image

Situace s RODC (Read Only Domain Controller) je podstatně snazší, díky tomu, že v databázi RODC nemůže dojít ke změnám (ty jsou vždy prováděny v zapisovatelné instanci AD).

Pro detailní technické informace doporučuji články Running Domain Controllers in Hyper-V (vytvořeno pro Windows Server 2008R2, aktualizováno pro Windows Server 2012) a Support for using Hyper-V Replica for virtualized domain controllers.

Technologii Hyper-V replica lze s výhodou využít pro řešení Disaster Recovery (DR), nicméně je důležité přemýšlet a plánovat. Windows Server 2012 pak přináší možnost pravidelné resynchronizace, ale o tom v samostatném článku.

Windows Server 2012 R2 Hyper-V Posters a Posterpedia

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 9. 11. 2013 8:29 Zobrazeno: 2378
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 0.00 (0 Votes)

imageOblíbené plakáty popisující architekturu Hyper-V byly aktualizovány na verzi Windows Server 2012 R2. Je možné stáhnout kompletní plakát nebo části plakátu popisující jednotlivé technologie. Aktualizovanou verzi je možné stahovat na Microsoft Download centru http://www.microsoft.com/download/details.aspx?id=40732

K interaktivnímu použití je pak aplikace Posterpedia (http://aka.ms/sposterpedia), která umožňuje zobrazovat dostupné postery, ale také interaktivně získávat bližší informace, které jsou v rámci plakátů uvedeny - vřele doporučuji - nyní je dostupných více jak 30 interaktivních plakátů Hyper-V v různých verzí počínaje, přes Exchange a SQL až po Sharepoint a další. Posterpedia je Windows 8 aplikace, kde můžete plakáty používat kdekoliv, na klasickém ale i dotykovém zařízení a získat více informací o jednotlivých technologiích, nežli jenom ty, které jsou uvedeny v rámci plakátu.

Windows Server 2012 R2 - co nového přinese

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 12. 6. 2013 20:59 Zobrazeno: 3805
Windows Server 2012 R2 - co nového přinese - 5.0 out of 5 based on 1 vote
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (1 Vote)

Microsoft slíbil, Microsoft plní, již v červnu 2013 bychom se mohli seznámit s preview verzí Windows Server 2012 R2 (a Windows 8.1), kde vydání je plánováno na podzim 2013. Pro první článek pouze rychlý přehled novinek (a není jich málo)

Virtualizace:

  • 4TB RAM fyzického serveru
  • 320 logických procesorů
  • 1024 aktivních VM / host
  • 8000 VM v clusteru
  • 64TB virtuální disk s možností dynamické změny velikosti
  • Live Migration Compression
  • Live Migration s využitím RDMA
  • Vylepšená Shared-nothing Live Migration
  • Shared VHDX
  • Hyper-V Replica limit snížený na 30 sekund, max 15 minut
  • Hyper-V Replica multiple nodes - umožňuje repliku na 3tí server / datacentrum
  • Plná podpora Dynamic Memory pro NIX operační systémy

Storage:

  • Storage Tiering za využití mj. Storage Spaces. Je možné definovat výkonnostní detaily jednotlivých úložišť
  • SMB Scale-Out - správa session per share, nikoliv jen per server
  • Windows Azure Hyper-V Recovery Manager
  • Storage QoS - ve spolupráci s Hyper-V je možné definovat limity propustnosti per VM
  • Nové Storage Management API pro SAN pomocí SMI-S
  • Windows Azure Backup

Networking:

  • Hyper-V Network Virtualization (více virtuálních sítí se stejným rozsahem na stejné fyzické konektivitě)
  • rozšířený Hyper-V Extensible Switch
  • Multi-tenant VPN gateway
  • Rozšířené algoritmy pro NIC teaming
  • Rozšířené IPAM pro správu fyzických a virtuálních adresních rozsahů
  • QoS management a resource metering

Management:

  • Aktualizovaný Server Manager pro snazší správu multi-server konfigurací
  • PowerShell 4.0
  • Desired State Configuration - možnost standardizovat prostředí, reportovat a opravovat odchylky od standardu

Přístup k datům a informacím:

  • Workspace Join - umožňuje single sign on pro zařízení, která nejsou v doméně - nové možnosti BYOD
  • Work Folders - možnost synchronizace dat z firemních serverů na nedoménová zařízení - nové možnosti BYOD
  • Automatické připojení na VPN - pokud aplikace detekuje potřebu přístupu k firemním serverům, vytvoří VPN
  • Vytvoření AD pomocí klonování
  • Nové možností ADFS on-premise <> cloud
  • Windows Azure Active Directory
  • nové možnosti Dynamic Access Control - definice na souborovém systému dle obsahu, umístění a dalších kritérií
  • Nové možnosti AD RMS

Virtual Desktop Infrastructure

  • Zjednodušený průvodce instalací
  • RDS admin konzole
  • Možnost využití DAS/SMB pro ukládání virtuálních strojů - zlevnění infrastruktury
  • Podpora deduplikace VHD souborů
  • Rozšířená podpora RemoteFX přes WAN

Jedná se pouze o rychlý výčet novinek, které by se měly vyskytnout ve Windows Server 2012 R2, dozajista se budeme jednotlivým oblastem více věnovat, jakmile budou tyto informace veřejné (nyní mnoho z nich pod NDA)

Windows Server 2012 Failover Cluster: neinstalujte KB2750149!

Vytisknout E-mail

Jan Matějka Datum zveřejnění: 11. 1. 2013 14:52 Zobrazeno: 2529
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 0.00 (0 Votes)

Windows Server 2012 hotfix KB2750149 přináší změnu, která způsobuje pád konzole Failover Cluster Manager (CluAdmin.msc). Po instalaci tedy nebude možné spravovat Failover Cluster pomocí GUI (debug exception).

  • Hotfix byl uvolněn 8.ledna 2013.
  • Problém se týká “pouze” funkčnosti konzole, nikoliv samotného clusteru!
  • Týká se pouze Windows Server 2012.

Jedná se o tento update: http://support.microsoft.com/kb/2750149

Pokud jste se dostali do této situace, řešení je následovné:

  • Odinstalace hotfixu KB2750149.
  • Správa clusteru pomocí PowerShell.
  • Správa clusteru pomocí Failover Cluster Manager ze vzdáleného serveru, který nemá hotfix instalován.
  • Správa clusteru pomocí alternativního nástroje, například System Center Virtual Machine Manager 2012 SP1.

Pokud se na aktualizaci serverů chystáte, dbejte zvýšené pozornosti!:-)

Server Manager 2012 a správa Windows Server 2008R2

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 13. 9. 2012 20:56 Zobrazeno: 6310
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 0.00 (0 Votes)

imageV rámci Windows Server 2012 byl uveden nový Server Manager, který je z mého pohledu velmi zajímavou aplikací a určitě bude částečně “konkurovat” malé správě IT prostředí v podání například System Center Essentials. Server Manager jako takový si představíme ve zvláštním článku, nicméně bych se rád podělil o zkušenosti se správou staršího Windows Server 2008R2, případě Windows Server 2008.

Tato možnost je samozřejmě přípustná, nicméně je nutné provést několik nutných kroků na straně Windows Server 2008R2, aby bylo možné tento operační systém připojit do Server Manageru ve Windows Server 2012.

Krok 1 – Instalace Windows Management Framework 3.0

Pro možnost vzdálené správy se primárně používá WinRM a Remote PowerShell. Pro zpřístupnění této funkcionality je nutné na Windows Server 2008 R2 instalovat poslední verzi Windows Management Framework. Informace o možnostech, stažení,… je ve článku http://www.optimalizovane-it.cz/windows-server-2012/windows-management-framework-3.0-powershell-v-novem.html.

Aniž by byl Windows Management Framework 3.0 nainstalován, bude server v rámci Server Manageru 2012 takto:

image

Instalace je velice jednoduchá, po stažení MSU se instaluje jako klasická aktualizace, následovaná restartem serveru.

image

Po instalaci a restartu je nutné provést 2 základní konfigurační kroky, pokud již nebyly provedeny dříve:

  1. Povolení výjimky ve firewall pro Službu WS-Management
  2. Provedení konfigurace WinRM, pro základní konfiguraci plně dostačuje spuštění příkazu winrm quickconfig

V případě, že máte připravený instalační image, doporučuji integrovat přímo do image, zvýšíte možnosti správy (PowerShell 3.0) a ušetříte čas při nasazení OS.

Krok 2 – Instalace aktualizace

Pro správné fungování vzdálených performance counterů je nutné doinstalovat aktualizaci KB2682011. V současné době se jedná o neveřejnou opravu, nicméně je možné zažádat o její zaslání, vše je “vyřízeno” během několika vteřin. Opět se jedná o MSU balíček, po instalaci opět restart. Jelikož je aktualizace datována na březen 2012, nedoporučoval bych v této chvíli integrovat do základního instalačního image, dozajista se dočkáme novější verze.

WS12-management-2008-2

Krok 3 – Monitorujeme

Jakmile jsou splněny předpoklady, není nic jednoduššího, nežli přidat 2008 / 2008 R2 server do Windows Server Manageru 2012 a začít monitorovat.

image

K dispozici je téměř identická funkcionalita pro monitorování, jako je u Windows Server 2012, tedy události, performance, role a vlastnosti, vzdálené spouštění akcí, atd. Na rozdíl od Windows Server 2012 není možné na dálku přidávat například nové role a funkce, konfigurace NIC teaming, nicméně to se dá velice jednoduše pochopit, neb tyto funkce přidává právě Windows Server 2012.

Microsoft Hyper-V Server 2012

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 6. 9. 2012 10:33 Zobrazeno: 5204
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 0.00 (0 Votes)

WinServer_Blu286_S_rgbPo uvedení finální verze Windows Server 2012 je k dispozici také Microsoft Hyper-V Server 2012, který je k dispozici zdarma ke stažení (vyžadována registrace). Pomocí této edice Windows serveru, který je založený na core edici, tedy bez plného uživatelského rozhraní.

Hyper-V jako takové asi není nutné představovat, Hyper-V server 2012 má veškeré funkce plnohodnotného serveru v oblasti virtualizace a vysoké dostupnosti. Mezi klíčové vlastnosti patří (uvedeno ve srovnání s předchozí verzí Windows Server 2008 R2):

Podpora procesorů a paměti

Processor/Memory Feature

Windows Server 2008 R2

Windows Server 2012

Logical processors on hardware

64

320

Physical memory

1 TB

4 TB

Virtual processors per host

512

2,048

Virtual processors per virtual machine

4

64

Memory per virtual machine

64 GB

1 TB

Active virtual machines

384

1,024

Maximum cluster nodes

16

64

Maximum cluster virtual machines

1,000

4,000

Síťování

Network Feature

Windows Server 2008 R2

Windows Server 2012

NIC Teaming

Yes, through partners

Yes, Windows NIC Teaming in box

VLAN Tagging

Yes

Yes

MAC spoofing protection

Yes, with R2 SP1

Yes

ARP spoofing protection

Yes, with R2 SP1

Yes

SR-IOV networking

No

Yes

Network QoS

No

Yes

Network metering

No

Yes

Network monitor modes

No

Yes

IPsec task offload

No

Yes

VM Trunk Mode

No

Yes

 

Storage

Storage Feature

Windows Server 2008 R2

Windows Server 2012

Live storage migration

No, quick storage migration through System Center Virtual

Machine Manager

Yes, with no limits (as many as the hardware will allow)

Virtual machines on file storage

No

Yes, Server Message Block 3.0

(SMB3)

Guest Fibre Channel

No

Yes

Virtual disk format

VHD up to 2 TB

VHD up to 2 TB

VHDX up to 64 TB

Virtual machine guest clustering

Yes, through iSCSI

Yes, through iSCSI, Fibre

Channel, or Fibre Channel over

Ethernet (FCoE)

Native 4 KB disk support

No

Yes

Live virtual hard disk merge

No, offline

Yes

Live new parent

No

Yes

Secure offloaded data transfer

No

Yes

Správa

Manageability Feature

Windows Server 2008 R2

Windows Server 2012

Hyper-V PowerShell

No

Yes

Network PowerShell

No

Yes

Storage PowerShell

No

Yes

REST APIs

No

Yes

SCONFIG

Yes

Yes

Enable/Disable shell

No, server core at operating system setup

Yes

VMConnect support for RemoteFX

No

Yes

Windows Management Framework 3.0 - PowerShell v novém

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 5. 9. 2012 19:54 Zobrazeno: 4201
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 0.00 (0 Votes)

microsoft_logo_56x56Po uvedení Windows 8 a Windows Server 2012 postupně přicházejí další nástroje, které jsou nové pro tyto operační systémy, ale zároveň je možné je využívat i na předchozích verzích operačních systémů. Windows Management Framework přináší kromě dalších knihoven pro správu operačních systémů také Windows PowerShell 3.0, který přináší revoluční změny pro správu a automatizaci v IT prostředích.

imagePowerShell 3.0 obsahuje tyto novinky: Workflow,Disconected sessions, Robust Session Connectivity, Scheduled Jobs, Delegated Administration, Zjednodušená syntaxe, cmdlet discovery.

WMI v nové verzi obsahuje nový provider model, který odstraňuje závislost na COM modelu, nové API umožňující komunikaci s WsMan a CIMOM, což zásadním způsobem zjednoduší správu operačních systémů mimo Windows a HW, nativní využití v PowerShell.

WinRM ve verzi 3.0 obsahuje tyto nové funkce: robustnější připojení na vzdálený systém, vzdálená správa odpovídá standardům, více PowerShell sessions může být sdíleno v rámci jednoho procesu.

Poskytovatel Server Manager CIM, umožňující vzdálenou správu Windows Server 2008 a Windows Server 2008R2 z konzole Server Manager Windows Serveru 2012

Více o PowerShell nejenom pro vývojáře, ale i administrátory se dozvíte na stránkách www.powershell.cz

Instalovat lze pomocí následujících balíčků:

Windows 7 Service Pack 1

Windows Server 2008 R2 SP1

Windows Server 2008 Service Pack 2

Windows Management Framework 3.0 je automaticky součástí Windows 8 a Windows Server 2012.

Před instalací této verze je nutné odinstalovat všechny předchozí testovací verze WMF 3.0

Windows Server 2012 Hyper-V architecture poster

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 2. 7. 2012 10:08 Zobrazeno: 3311
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 0.00 (0 Votes)

image

Oblíbené plakáty na zeď každého IT oddělení nyní může rozšířit plakát popisující architekturu Windows Server 2012 Hyper-V (Hyper-V 3.0). Plakát pěkně popisuje jednotlivé komponenty Hyper-V a všech nových / změněných komponent jako je mobilita virtuálních strojů pomocí Storage Migration, SMB shares, Hyper-V storage včetně Fibre Channel, Hyper-V networking popisující Load Balancing, QoS, SR IOV nový Hyper-V swithch, nové možnosti clusteru a škálování v rámci Hyper-V virtualizace.

Poster můžete stahovat z adresy http://www.microsoft.com/en-us/download/details.aspx?id=29189

Referenční návody pro Windows PowerShell 3.0 a Server Manager ve Windows Server 2012

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 1. 7. 2012 20:54 Zobrazeno: 6689
Referenční návody pro Windows PowerShell 3.0 a Server Manager ve Windows Server 2012 - 2.0 out of 5 based on 2 votes
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 2.00 (2 Votes)

S postupným přibýváním novinek k Windows Server 2012 je zveřejňována i dokumentace k těmto nadcházejícím produktům.

Před několika dny byly zveřejněny příručky, které si kladou za úkol Vás jednoduše seznámit a přiblížit nové nástroje pro správu Windows Server 2012.

PowerShell_LangRef_v3.pdf čtyřstránkový referenční manuál popisující základní strukturu jazyka PowerShell. Součástí je popis operátorů, polí, užitečných příkazů ve Windows PowerShell 3.0

PowerShell_ISE_v3.pdf – dvoustránková reference popisuje klávesové zkratky, které zjednoduší navigaci v rámci PowerShell Integrated Script Environment (ISE). Také je popsán objektový model.

PowerShell_Examples_v3.pdf – Dvoustránkový popis jak na obvyklé úkoly při správě IT a skriptování. Informace obsahují také jak získat informace z OData IIS, jak naplánovat úlohu, jak nainstalovat PowerShell WebAccess a další.

Quick_Reference_SM_WS12.pdf – dvoustránkový popis základních operací, které je možné provádět pomocí nového Windows Server Manager v rámci Windows Server 2012 Release Candidate.

WMI_CIM_PowerShell_v3.pdf – referenční návod popisující rozdíly ve WMI mezi PowerShell 2.0 a 3.0 včetně ukázek jak pracovat se jmennými prostory a třídami ve WMI.

Hyper-V 3.0 a Windows Server 8

Vytisknout E-mail

Ondřej Výšek Datum zveřejnění: 23. 9. 2011 19:40 Zobrazeno: 4542
Hyper-V 3.0 a Windows Server 8 - 3.7 out of 5 based on 3 votes
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.67 (3 Votes)

V poslední době je svět zahlcený informace o nové verzi operačního systému Windows 8, pojďme se ale podívat, co Microsoft plánuje pro novou generaci serverového operačního systému Windows Server 8 a především pak v oblasti virtualizace a nutno podotknout, že novinek bude více jak dost.

Změny v číslech

Počet virtuálních procesorů: 32 (nyní 4)
Počet konkurenčních live migration:neomezeno (nyní 1), limit je pouze síťové pásmo
Velikost RAM pro VM: 512GB (nyní 64GB)
Velikost fyzické RAM: 2TB (nyní 1TB)
Počet nodů v clusteru: 64 (nyní 16)
Počet virtuálních strojů v clusteru: 4000 (nyní 1000)
Velikost virtuálního disku:16TB (nyní limit 2TB)

Číst dál: Hyper-V 3.0 a Windows Server 8

Přihlašovací formulář